Kniha Tomio Okamura – Český Sen

Právě jsem dočetl v nadpisu zmiňovanou knihu a rád bych se podělil s příznivci Tomia o pár zážitků z této knihy.

„Tomio není nijak geniálně talentovaný, není ani nadprůměrně vzdělaný a neměl nikdy žádné konexe. Jeho talentem je extrémní vytrvalost, pracovitost a podctivost. To jsou dary, které by při troše dobré vůle mohl v sobě objevit každý z nás“

Uvedený citát z knihy je dle mého názoru pravdivý. Tomio není ničím výjimečný, jen víc co chce a jde si za tím.

Samotná kniha se velmi snadno čte, protože není psaná nijak složitě. Ze začátku připomíná trochu dětskou knihu, pak se ale ke konci přehoupne k politice, kolem které se autor knihy pan Večerníček nějakou dobu, jakožto bývalý novinář, pohyboval. Nevím čím to je, ale místy mi obsah knihy připadal dost naivní. Asi to je tím, že Japonsko a Česká republika jsou dvě naprosto odlišné země. Ono vůbec je Japonsko pro ostatní svět dost nepochopitelné. Proto se v celé knize průběžně objevují kapitoly, které nám tuto zemi přibližují a odhalují různé pro nás podivné věci, jako třeba to, že v japonštině mají slovo pro smrt z přepracování, nebo třeba, že nemají moc v oblibě cizince a taky třeba to, že z práce první odchází šéf a spousty dalších.

Také se dozvíte, jak je to s Tomi Tour, jak se Tomio dostal tam kde je dnes, co Tomio a politika, jeho vztah k ženám a spousty jiných. Na konci knihy najdete deset Tomiovo oblíbených receptů.

Kniha je také plná Japonských přísloví. Nejvíce mě oslovilo následující:

Icu made mo aru to omouna oja to kane – Nemysli si, že budeš mít donekonečna rodiče a peníze.

Toto je svatá pravda, sám na to občas hřeším, tím, že si říkám, že když už nic nebude fungovat, tak tu člověk má alespoň ty rodiče, kteří mu v nejhorším pomohou.

Závěrem, bych chtěl říct, že kniha není žádným mistrovským dílem, pouze nám přibližuje život Tomia. Není zbytečně tlustá, takže se dá přečíst při troše dobré vůle za jeden den. Já jí četl po chvilkách asi týden.