Je tomu cca měsíc, co mi byla po 8 týdnech doručena moje nová Original Prusa MINI. Konečně, osm týdnů je docela dlouhá doba a já samou nedočkavostí posledních několik dní 20x denně kontroloval status objednávky a tabulku s expedičním datem (zas tak moc často jí neaktualizují). Po obvyklých komplikacích s DPD, který je bohužel jediný dopravce, kterého Průša využívá, jsem jí měl doma!
Rozbalení a sestavení
Rozbalovat tiskárnu byl požitek. Vše bylo krásně poskládané a opravdu promyšlené. Takže zákonitě následoval wow efekt. V balení byly pověstní Průšovi medvídci, černý a červený testovací kousek PLA filamentu a samolepky, které stále nevím, kam nalepím. Abych nezapomněl, v balení byl také krásný flash disk s firmwarem a demo tisky. Mělo to jedinou vadu na kráse, že tiskárna s diskem odmítala tvrdohlavě spolupracovat. Neustále ho odpojovala a připojovala, i když v počítači disk funguje bez problémů. No, flash disků mám doma požehnaně a s vybraným náhradním diskem tiskárna spolupracuje bez problémů, takže ho vem čert.
Přestože sestavení tiskárny nebylo složité, trvalo mi to docela dost dlouho, protože jsem se, jako v nemnoha případech, řídil návodem. Veškeré nástroje na sestavení jsou součástí balení, nebylo tedy třeba nic navíc. Naopak stále díky své lenosti nevím, k čemu je a jak se používá poslední zbývající pytlíček se šroubky. Kurvítka to asi nebudou, ale proč tu je tolik šroubků a toho „dalšího“, které neumím ani pojmenovat a v manuálu se o něm nic nepíše, nevím. Určitě se to bude hodit, ale to se dozvím asi až časem.
První spuštění a první tisky
První spuštění proběhlo v pořádku, self test také. Zavést filament se mi podařilo až na podruhé, protože na něj při zavádění do extruderu musíte docela tlačit. Kalibrace tiskárny už byla trochu náročnější. V manuálu totiž není tak úplně uveden důležitý fakt pro hlupáky jako já, že se vytisknutý filament musí dotýkat tiskové plochy hned po vytištění. Je to idiot, řekněte si, ale ono mi to tisklo opravdu dobře. První demo tisk loga byl bez problémů, takže jsem si říkal, že je vše v pořádku. No nebylo. Tiskárna má jednu hloupou vadu, kterou popíšu později a kterou doufám urychleně odstraní, což se prozatím neděje. A já při výměně filamentu zjistil, že jsem měl špatně zkalibrovanou tiskárnu. Info pro hlupáky jako já: při tisku je potřeba, aby se filament dotýkal tiskové plochy a netiskli jste, jako já, do vzduchu (ono to fakt fungovalo, nekecám).
Octoprint – nenáviděná nutnost
V tuto chvíli 10/2020, má sice firmware tiskárny i webové prostředí, ale je tak trochu na dvě věci. Ukazuje teploty a průběh tisku (kolik toho bylo vytištěno). No a když nechcete neustále vyměňovat flask disky s novými soubory k vytištění, nebo čumákovat na průběh tisku, který může být po čertech dlouhý, musíte, opravdu musíte, použít Octoprint (možná jsou i jiné programy, ale tohle je hodně používaný SW). Co Octoprint umožňuje? No třeba poslání tisku do tiskárny po síti přímo z PrusaSliceru. Sledování tisku přes webkameru, monitorování stavu tiskárny a další více či méně důležité funkce. S Octoprintem začíná ta pravá sranda a vlastně i zklamání. Proč? No třeba protože na běh Octoprintu je z mnoha důvodů doporučeno používat Raspberry Pi. Což je investice cca 2.000 Kč (RPi, chladič, zdroj, mSD karta, propojovací USB kabel, krabička). Plus alespoň ještě webkameru. Proč alespoň? No protože se doporučuje před zdroj tiskárny dát dálkově ovládané relé, kterým budete tiskárnu zapínat a vypínat, protože jinak tiskárna bude neustále zapnutá. Nemá totiž úsporný režim. A vlastně ani nic dalšího. Vůbec nic. Jen sériový USB port, přes který se tiskárna ovládá a o kterém v manuálu není ani řádka. Jedná se tedy o docela hloupou tiskárnu, která neumí nic z toho, co umí lepší tiskárny (vzdálené nastavení, reporty, power management aj.). Zde se omlouvám, jsem trochu zhýčkaný z kopírek v práci, na kterých uděláte, snad až na výměnu toneru, po síti úplně všechno. No a navíc, tiskárna neumí při tisku z Octoprintu používat senzor filamentu. Dobrý ne. To je docela průser. Pokud vám při tisku dojde filament, máte o zábavu postaráno. Zničený tisk a musíte odmontovat trubičku s filamentem a vyndat filament, který už zajel za extruder. Ničíte si tak tiskárnu.
Přitom samotný Octoprint je, byť jinak velmi užitečný, celkem hloupý a nebezpečný software. Proč? No protože v základu musíte doinstalovat třeba plugin pro senzor filamentu. Například. To je docela hardcore, ne? Čekal bych, že to je dost důležitá funkce. Z hlediska bezpečnosti je Octoprint docela průser, protože nesnáší aktualizace OS. Dnes jsem spustil aktualizaci, která stáhla 160 aktualizací a co se nestalo, přestala fungovat webkamera. Možná i něco dalšího, ale nemám nervy na to zkoušet co se podělalo, protože to stojí peníze a můžete si poškodit tiskárnu. Tedy Octoprint nesmíte aktualizovat, jinak nebude fungovat „as expected“. No a vzhledem k tomu, že dost lidí kontroluje své tisky po internetu, je to docela sakramentsky nebezpečné. Bohužel ti co SW vyvíjí, ještě nepochopili, že to musí udělat přes Docker. OS půjde updatovat a Octoprint zůstane izolovaný od OS, tedy bude funkční. Njn, Docker používají už i děti ve školkách, ale holt někde ještě ne. Tedy ano, Octoprint je v Dockeří knihovně, ale není implementován do image od vývojářů. BTW: žijeme v super době. Docker, byť už zastarává, je geniální počin. Co mě tedy v brzké době Covidové čeká na home office je instalace Raspbianu s Dockerem a rozchození příslušné image.
Závěr. Original Prusa MINI je naprosto zlomová a geniální tiskárna, protože umožňuje i lidem jako já tisknout 3D. Na druhou stranu má mnoho podstatných nedodělků, které snad vyřeší další aktualizace firmware. Ono stačí do stávajícího webového prostředí přidat možnost odesílání G-kodů rovnou do tiskárny (soubory se mohou ukládat na flash disk, no ne), možnost připojit webkameru a stand by režim a nic jako Octoprint nepotřebujete.