Pokud na svých stránkách potřebujete provozovat víc než jen nějaký redakční systém, pak nutně narazíte na limity sdílených hostingů. Těch limitů je bohužel poměrně dost, nicméně chápu jejich význam. No, a protože jsem potřeboval pro svou aplikaci víc, než co umožňuje běžný hosting, rozhodl jsem se pořídit si virtuální privátní server (VPS), který jsem si zřídil u Wedosu. Pokud někdo namítá, že je lepší mít svůj fyzický server, pak ať si uvědomí, že je takový stroj drahý nejen na pořízení, ale i na provoz. Vlastní fyzický server má jen jednu výhodu, a tou je absolutní kontrola nad daty. I když co vám brání si na serveru rozjet šifrování dat na disku?
Za hodinu svým vlastním pánem
Po objednávce mi během několika minut přišel příkaz k úhradě, který jsem ihned on-line zaplatil a za cca půl hodiny jsem měl plně funkční virtuální server. Zde smekám klobouk před Wedosem, tohle mají opravdu vymakané. Wedos odvedl perfektní práci a dál již to bylo na mě. Pokud si nezaplatíte podporu, musíte si vše ošéfovat sami a to není zrovna práce pro každého.
Samotný server lze primárně ovládat přes SSH a stránky Wedosu, kde lze v administraci nechat server na tvrdo restartovat nebo přeinstalovat. Není tedy nutné se bát jakýchkoliv výjezdů v jednu ráno do Hluboké nad Vltavou, kde Wedos sídlí. Dokonce jsem si již vyzkoušel i přeinstalaci, která probíhá poměrně rychle a je omezena na 1 za hodinu, což bohatě stačí.
CentOS, ano i ne
Jako systém jsem si vybral CentOS, který má správu serveru udělanou přes Webové stránky, což má své kouzlo, zejména pro začátečníky. Bohužel dál kouzlo vyprchává. Jednak pokud budete chtít manuál, musíte si jej za několik dolarů koupit a navíc je správa poměrně líná, tedy alespoň v určitých případech. Pro první zprovoznění stránek naštěstí Wedos napsal pár slov, takže jsem byl schopný rozjet první stránky relativně rychle. V jednoduchosti, je potřeba založit uživatele a pak pro něj zřídit webhosting, databázi a email. To stačí, aby jste měli stránky do 5 minut plně funkční. Bohužel záhy na to narazíte na problém s modulem eAccelerator, který má sice ušlechtilé záměry urychlit pracovávání stránek, avšak obsahuje dost hloupou chybu, která se vám postará o pár probdělých nocí. Něco jsem o tom napsal, ale nic extra to zatím není, až budu vědět více, něco o tom napíšu. Jinak aktuálně řeším aktualizace serveru. Přes webové rozhraní totiž aktualizace nefungují.
Nezapomeňte si uvědomit
Pokud přemýšlíte o pronájmu VPS serveru, je potřeba si uvědomit, že si nepořizujete jen výkonný webhosting, ale především počítač, byť jen virtuální. O ten je potřeba se starat a správně ho nastavit. V defaultní konfiguraci je takřka vše povoleno, takže pro případné útočníky je váš server snadným terčem. A to si můžete být jisti, že se o to někdo dříve či později pokusí.
Fakt, že si pronajímáte celý počítač znamená, že si s ním můžete dělat co chcete. Můžete si tam nainstalovat nějaké šikovné programy, můžete si na něj klidně dělat zálohy, za které vás nikdo nebude peskovat a mnoho dalších věcí. Je tedy jen na vás, co s tím uděláte. Teď mě tak napadá, že v době kdy jsme měli UHLAN, tak by se mi takový server hodil na monitoring dostupnosti APček. Server totiž má svou pevnou IP adresu, takže není problém ve svém firewallu udělat pravidlo, které serveru povolí vstup do privátní sítě.
Perlička na závěr. Na serveru s instalovaným CentOS je spuštěný i antivirus CLAMAV, který zároveň funguje jako antispamový filtr. Super věc, řeknete si, ale je to také žrout paměti. Ta vám v případě dvou modulů dojde v momentě, kdy chcete udělat aktualizaci systému. Po instalaci sytému totiž z 1GB RAM zbude nějakých 160 MB volné paměti, což je velmi málo. Dočasně se to dá vyřešit zastavením procesu clamd, který uvolní nějakých 150MB paměti. Případně můžete vytvořit swapovací místo, které v systému z důvodů rychlosti není (webservery neswapují, je to totiž pomalé, místo toho mají obrovskou RAM). Pak aktualizace proběhne v pořádku.
Pokud se chcete někdo na něco zeptat, klidně se ptejte.